Dvacátá léta byla ale také dobou rozvoje Teplic, město bylo elektrifikováno, přibývaly
nové obchody, restaurace a hotely, a stavěly se moderní domy i celé vilové čtvrti. Vznikaly nové české obecní a měšťanské školy, houstl automobilový provoz a rozšiřovala se síť autobusového spojení s městy v okolí i se sousedním Německem. Činnost obnovil nesčetný počet kulturních, vzdělávacích, charitativních, uměleckých nebo sportovních spolků a nové vznikaly. Rozkvět prožívaly české spolky. Činnost zahájily například dva české fotbalové kluby, Hvězda Trnovany a Slavoj Řetenice. Divadelní představení, koncerty, výstavy, přednášky, oslavy nejrůznějších výročí nebo vystoupení významných umělců činily z Teplic kulturní město s živým společenským životem. V roce 1924 bylo slavnostně otevřeno nové divadlo s repertoárem oper, operet a činoher, provedené českými i německými soubory. Městská kina promítala němé filmy s doprovodem orchestru až do roku 1930, kdy uvedla prvý zvukový americký film. V zimních měsících se tančilo na nesčetném množství plesů a tanečních zábav, od jara do podzimu se konaly nejrůznější slavnosti pořádané spolky nebo politickými stranami. Oblibě diváků se těšila
také sportovní utkání a turnaje s mezinárodní účastí. Své příznivce našly nové sporty
- automobilismus a letectví.
Poklidnou atmosféru dvacátých let ukončila světová hospodářská krize. Desítky teplických podniků, firem a živností byly nuceny omezit nebo zastavit práci, stoupala
nezaměstnanost. Krize posílila demagogické argumenty nacionálních stran, svalující
vinu za katastrofální hospodářskou situaci na československý stát. Znovu ožila slova
o právu Němců na sebeurčení a autonomii pohraničí. Proti nastupujícímu nebezpečí
nacionalismu a fašismu svorně protestovali čeští i němečtí sociální demokraté. Přes
všechny politické a hospodářské problémy žilo město svým běžným životem. Konaly se oslavy státních svátků, které demonstrovaly víru českých obyvatel města v pevnost Československa.
I přes tyto nálady zůstávaly Teplice lázeňským městem s klientelou složenou především z českých a německých hostů. Upravené lázeňské parky lákaly k procházkám. Restaurace, kavárny, vinárny a bary zvaly k posezení. Poslední měsíce 1. republiky byly marným bojem všech demokratických sil za její zachování.
K hranicím se stahovalo německé vojsko. Republiku byly připraveny bránit s československými vojáky a četníky i jednotky Stráže obrany státu a Rote Wehr německé sociální demokracie. Teplice začali opouštět židé, čeští a němečtí antifašisté a rodiny českých státních úředníků. Mnichovskou dohodou připadlo pohraničí republiky Německu a dne 9. října 1938 vstoupila do města německá armáda. Teplice se staly součástí Německé říše.