Kolínský zámek představuje mimořádně složitý architektonický útvar, jehož podoba odráží řadu proměn tohoto místa od středověku po současnost. Areál zámku obsahuje vzájemně provázanou směs budov od gotických přes renesanční a barokní až po průmyslové stavby 19. a 20. století. Přes řadu necitlivých zásahů je celý areál - byť dnes ve velmi zanedbaném stavu - jedinečnou a v našem památkovém fondu nezastupitelnou památkou s velkým potenciálem pro budoucí kultivované využití.
Vlastní dějiny zámku se započaly v roce 1437, kdy v těsném sousedství městského opevnění zahájil husitský hejtman a kněz Bedřich ze Strážnice stavbu nevelkého hradku, nazvaného "Lapis refugií" (Kámen útočiště). Pozdně goticky hrádek se stal střediskem Bedřichova panství, které bylo vytvořeno převážně ze zabraných statků cisterciáckého kláštera s Sedlci a církevního majetku dalších okolních měst. Pravděpodobně v roce 1458 takto vzniklé panství od Bedřicha ze Strážnice získal český král Jiří z Poděbrad. Po něm je roku 1471 zdědili jeho synové, z nichž Hynek z Minsterberka v roce 1477 panství včetně hradu prodal uherskému králi Matyáši Korvínovi a o 10 let později panství vykoupil Vladislav Jagellonský a připojil jej k majetku české královské komory. Na přelomu 15. a 16. století proběhla rozsáhlá goticko-renesanční přestavba se založením rozsáhlého předhradí. V té době je zde nepřímo doložena činnost známého královského stavitele Benedikta Reita. Roku 1556 se hrad stal sídlem zástavního držitele Karla ze Žerotína. V té době byly zahájeny vrcholně renesanční úpravy, které měly rezidenci přizpůsobit zvyšujícím se nárokům na pohodlné bydlení. Přestavba pokračovala i po Karlově smrti v roce 1560. Roku 1591 působení Žerotínů v Kolíně bylo ukončeno a podstatná část panství připadla rozhodnutím Rudolfa II zpět královské komoře. Zámek přestal být panskou rezidencí a sloužil jako hospodářská a správní budova. V roce 1628 došlo k administrativnímu spojení panství kolínského a poděbradského. Za třicetileté války zde několikrát pobývala vojska, která zde napáchala mnoho škod. Až do první poloviny 19. století byl zámek v neutěšeném stavu, proběhlo zde několik necitlivých úprav areálu. Roku 1826 byl zámek se zbytkem panství prodán podnikateli Václavu Veithovi. v letech 1843-44 došlo vlivem stavby železnice k dalším necitlivým úpravám zámku. V roce 1898 se zámek stal majetkem společnosti Zámecký pivovar a došlo k dalším přestavbám pro účely průmyslového využití a k dalšímu narušování historické hodnoty zámku docházelo i později. Teprve v 90. letech 20. století byla zahájena postupná rekonstrukce těžce narušených a zchátralých budov, jejich záchrany a návratu zpět do života města.
ZDROJ INFORMACÍ: Informační panel Kolínský zámek, autoři textu Jaroslav Pejša a Vladimír Rišlink